Ukrajina .TV

informační prostor o všem co se týká Ukrajiny v českém jazyce

Ukrajina fakta, čísla, základní údaje

Ukrajina je země ležící v Evropě, která je od roku 1991 nezávislou republikou. Ukrajina je 2 největší stát Evropy. Hlavním městem Ukrajiny je Kyjev, který leží na největší ukrajinské řece Dněpr. Nejvyšší horou Ukrajiny je Hoverla (2061m). Ukrajina sousedí s Ruskem, Moldavskem, Podněstřím, Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem a Běloruskem. Na jihu Ukrajinu ohraničuje Černé moře a Azovské moře.

Rychlá navigace na této stránce:
historie | geografie | obyvatelstvo | kultura | politika | ekonomika | turismus | komunikace | doprava | svátky.

Ukrajina - mapa, plánek

Historie

Ukrajina je často považována za "kolébku" všech Slovanů, i předci Čechů a Moravanů pravděpodobně přišli z oblasti střední a severozápadní Ukrajiny. Osídlení dnešní Ukrajiny je doloženo od 5. tisíciletí př. n. l. Ve starověku byl jih Ukrajiny periferií antického světa, existovalo tady království Skythů.

Na území dnešní Ukrajiny bylo centrum prvního státu východních Slovanů - Kyjevská Rus, který byl v X. a XI. století největším a nejsilnějším státem Evropy. Nejvýznamnější panovník Kyjevské Rusi Vladimír I. přijal v roce 988 křesťanství.

V 13. století se s výjimkou západní části dostala většina oblasti dnešní Ukrajiny do nově zformované tatarské Zlaté hordy. Po úpadku Zlaté hordy se většina území dnešní Ukrajiny stala suverénní součástí Litevského velkoknížectví. Na jihu země vznikl Krymský chanát a východ se dostál pod vliv Moskevské Rusi.

V roce 1569 přešla na základě Lublinské unie většina ukrajinského území (zhruba po Dněpr) z litevské pod polskou správu.

V roce 1648 došlo na Ukrajině k kozáckému povstání, které vedl ataman Bohdan Chmelnický na jehož výsledkem byl vznik ukrajinského statu který alespoň částečnou nezávislost udržel více než 100 let.

V roce 1667 byla k Rusi připojena většina levobřežní Ukrajiny. Při dělení Polska v letech 1793–1795 pak i většina pravobřežní Ukrajiny s výjmkou Haliče a Bukoviny, které získala Habsburská monarchie. Koncem XVIII. století ruské impérium zlikvidovalo tatarská moc na jihu země.

Na konci první světové války vzniklo na krátký čas na území dnešní Ukrajiny několik států, po jejich rozbití se západní Ukrajina stala součástí Polska a na východě vznikla v roce 1922 Ukrajinská SSR jako jedna z republik Sovětského svazu. V letech 1921-22 a 1932-33 byly v sovětské části Ukrajiny hladomory při nichž zemřelo více než 8 milionu lidí.

V roce 1939 byla sovětským svazem na krátkou dobu po napadení Polska obsazena západní Volyň a východní Halič. V letech 1941 až 1944 byla Ukrajina okupována Německem. Po II. světové válce byla k SSSR připojená bývalá polská území na západě země a Podkarpatská Rus. V roce 1954 prosadil Chruščov připojení Krymu k s Ukrajinské SSR.

26. dubna 1986 došlo na severu Ukrajiny v Černobylu k havárii jaderné elektrárny.

V roce 1991 vyhlásila Ukrajina nezávislost. Zhruba do roku 2000 bylo ukrajinské hospodářství v obrovské krizi. Na sklonku roku 2004 proběhla v zemi tzv. "oranžová revoluce".

Geografie

Ukrajina se se rozkládá mezi Běloruskem, Polskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem, Moldavskem, Podněstřím, Ruskem, Černým a Azovským mořem. Ukrajina je po Rusku 2. největší zemí v Evropě a 44. na světě.

Souřadnice:

44°-52° S, 22°-40°

Rozloha:

603 700 km² (44. stát na světě), z toho 7 % vodní plochy

Hranice:

Celkem: 4,566 km

Bělorusko 891 km, Maďarsko 103 km, Moldavsko 940 km, Polsko 428 km, Rumunsko (jižní) 176 km, Rumunsko (jihozápadní) 362 km, Rusko 1,576 km, Slovensko 90 km

Pobřeží

2782 km

Klima

Kontinentální podnebí, na jihu Krymu subtropické. Průměrné roční srážky na většině území činí okolo 600 mm, více srážek je na západě a severu země (nejvíc v Karpatech (1200 mm)), nejsuššími oblastmi jsou stepi Chersonské oblasti a severního Krymu (400 mm ročně).

Terén

Střední a východní Ukrajina se nachází na Východoevropské rovině. Jsou zde především vysočiny a pahorkatiny nebo náhorní plošiny přerušované údolími řek, které jsou typická hlavně pro přítoky Dněstru v Podolí. Na jihu se rozkládají rovinaté stepi. Další větší rovinatou oblastí je Polesí u hranici s Běloruskem. Největšími pohořími jsou Karpaty na jihozápadě s největší horou Hoverlou (2061 m) a Krymské hory na jihu Krymského poloostrova s výškou nejvyšších vrcholů okolo 1500 metrů. Poloostrov Krym je se zbytkem Ukrajiny spojen Perekopskou šíjí.

nejnižší bod: Černé moře 0 m
nejvyšší bod: Hora Hoverla 2,061 m

Vodstvo

Délka říční sítě je okolo 170 000 km. Většina řek patří do úmoří Azovského a Černého moře, 4 % území náleží k úmoří Baltského moře. Nejvýznamnější řekou je Dněpr (Dnipro) tekoucí ze severu na jih, který dělí Ukrajinu na 2 části, levobřežní a pravobřežní. Hlavními přítoky Dněpru jsou Pripjať, Desna, Pslo a Inhulec. Východní Ukrajinou protéká Severní Doněc, který je přítokem Donu. Další velké řeky jsou Prut, Dněstr, Jižní Buh a Dunaj. Velké řeky jsou využívané pro lodní dopravu a jako zdroj energie. Na Dněpru je několik velkých přehrad s hydroelektrárnami. Největší přehradní nádrží je Kremenčucká vodní nádrž. Největším přírodním jezerem v zemi Dněsterský liman (360 km²).

Přírodní zdroje

Uhlí, přírodní plyn, nafta, rašelina, železná ruda, sůl, síra, grafit, titan, chrom, nikl, hořčík, kaolín, nikl, rtuť, dřevo, orná půda (53.8% ).

Města

20 největších ukrajinských měst: Kyjev (2 660 401), Charkov (1 464 740), Dněpropetrovsk (1 032 816), Oděsa (1 007 131), Doněck (999 975), Záporoží (799 348), Lvov (733 728), Krivoj Rog (696 667), Mykolajiv (509 011), Mariupol (482 440), Luhansk (452 789), Makijivka (375 992), Vinnycja (360 241), Simferopol (341 599), Sevastopol (340 353), Cherson (319 278), Poltava (309 960), Černihov (300 497), Čerkasy (293 271), Sumy (282 198).

Obyvatelstvo

Hustota zalidnění:

77 obyvatel na km² (115. na světě)

Počet obyvatel:

2007 - 46 337 340, 2008 - 45 994 288 (27 stát na světě), v současné době počet obyvatel klesá

Věková struktura (2008)

Průměrný věk (2008)

Průměrná délka života (2008)

HIV/AIDS:

V zemi bylo v roce 2003 1.4% populace nakaženo virem HIV/AIDS.

Národnostní složení (2001):

Národnost Počet Podíl %
Ukrajinci 37 541 700 77,8%
Rusové 8 334 100 17,3%
Rumuni a Moldavané 409 600 0,9%
Bělorusové 275 800 0,6 %
Krymští Tataři 248 200 0,5%
Bulhaři 204 600 0,4%
Maďaři 156 600 0,3%
Poláci 144 100 0,3%
Židé 103 600 0,2%
Arméni 99 900 0,2%
Řekové 91 500 0,2%
Tataři 73 300 0,2%
Romové 47 600 0,1%
Ázerbájdžánci 45 200 0,1%
Gruzíni 34 200 0,1%
Němci 33 300 0,1%
Gagauzové 31 900 0,1%
ostatní 177 100 0,4%

Ve všech oblastech kromě Krymu, tvoří Ukrajinci většinu. V Haliči, Volyni a Podolí jejich podíl přesahuje 90 %. Největší zastoupení Rusů je na Krymu (58,5 %) v Luhanská oblasti (39 %), Doněcká oblasti(38 %) a Charkovská Charkovské(26%). Nejvýznamnější rumunská menšina je v Bukovině (Černovická oblast). Etnicky různorodým krajem je Budžak, kde kromě Ukrajinců a Rusů žije 21% menšina besarabských Bulharů a 4% menšina Gagauzů. Etnicky rozmanité je také Zakarpatí, kde žije významná maďarská menšina, ale také Rumuni, Němci, Slováci a další. Na severozápadní Ukrajině dosud žije několik set volyňských Čechů, vesnice z převážně českým obyvatelstvem jsou také na jihu země.

Mohlo by vás zajímat: České a Moravské krajanské spolky a organizace na Ukrajině

Jazyky:

Oficiálním jazykem je ukrajinština a na Krymu také ruština.

Používání jazyků: ukrajinština 67%, ruština 24%, ostatní 9%.

Náboženství:

Ukrajinská pravoslavná církev Kyjevský i Moskevský patriarchát (26,1% a 50.4%%), řeckokatolická církev 8%, autokefální pravoslavná 7.2%, římskokatolická církev 2.2%, protestanti 2.2%, muslimové 1%, židé 0.6%, ostatní 3.2%. Uváděná procenta mohou být značně nepřesná, nejistý jsem si zejména podílem UPC-KP a UPC-MP a také muslimů.

Kultura

Ukrajinská kultura vychází z křesťanských tradic (pravoslaví a řecké katolictví).

Spolu s ruskou a běloruskou ovlivnila ukrajinskou kulturu Kyjevská Rus. Ruský vliv je na Ukrajině silně přítomný také z důvodu nadvlády Ruského impéria nad ukrajinským teritoriem. Stejně tak se objevily i vlivy polské, které jsou jasně patrné například na slovní zásobě. Zejména na Krymu je výrazný muslimský vliv. Zakarpatí je ovlivněno kulturou uherskou, rumunskou a československou. Silný rumunský vliv je patrný v Bukovině a Budžaku, která je výrazně multietnickým územím.

Na Ukrajině se zrodilo významné židovské chasidské hnutí.

Ukrajinština byla často potlačovaná a zakazována, ze strany Ruska byly vyvíjeny silné rusifikační snahy. Symboly ukrajinského národního obrození jsou Ivana Kotljarevský a Taras Ševčenko. Emancipačnímu snažení ukrajinských spisovatelů a politiků se více dařilo v liberálnější habsburské části země – Haliči. Rusifikace pokračovala i za éry SSSR. Národní otázky jsou proto i v současném ukrajinském umění stále přítomné.

Výrazný je ukrajinský folklór. Prvky písňového folklóru ve nepřehlédnutelně pronikají i do současné ukrajinské populární hudby.

Tradiční ukrajinská kuchyně často vyžívá obilné nebo bramborové těsto, slunečnice, zelí, řepu, mleté maso, slaninu a ryby. Typickými jídly jsou boršč, soljanka, okroška, pelmeně, varenyky, pirohy a šašlik. Oblíbená je vodka a nealkoholický kvas. Krym, Zakarpatí apod. mají vlastní krajové speciality.

Náboženské svátky se slaví podle juliánského kalendáře.

Politika, státní správa

Ukrajina je přibližně uprostřed mezi prezidentským a parlamentním typem. Prezident je volen přímo na 5 let. Ukrajina má jednokomorový parlament (Verchovna rada Ukrajiny) s 450 poslanci, kteří jsou voleni na pětileté období. Pro zisk parlamentních křesel musí strana získat minimálně 3% hlasů. Parlament volí a odvolává premiéra země, kterého poté musí oficiálně jmenovat prezident. Vládu vybírá premiér, ministra zahraničí a obrany volí prezident.

Výkonná moc:

Administrativní dělení

Ukrajina se dělí na 27 správních celků - 24 oblastí, 1 autonomní republika (Krym) a 2 města se zvláštním statutem (Kyjev, Sevastopol, který nespadá pod Krymskou republiku).

Oblasti: Čerkaská oblast (Čerkasy), Černihovská oblast (Černihov), Černovická oblast (Černovice), Dněpropetrovská oblast (Dněpropetrovsk), Doněcká oblast (Doněck), Charkovská oblast (Charkov), Chersonská oblast (Cherson), Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj), Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk), Kyjevská oblast (Kyjev), Kirovohradská oblast (Kirovohrad), Luhanská oblast (Luhansk), Lvovská oblast (Lvov), Mykolajivská oblast (Mykolajiv), Oděská oblast (Oděsa), Poltavská oblast (Poltava), Rovenská oblast (Rovno), Sumská oblast (Sumy), Ternopilská oblast (Ternopil), Vinnycká oblast (Vinnycja), Volyňská oblast (Luck), Zakarpatská oblast (Užhorod), Záporožská oblast (Záporoží), Žytomyrská oblast (Žytomyr).

Ekonomika

Měna: Ukrajinská hřivna (UAH)

Ukrajina vždy patřila k chudším zemím Evropy, přitom má potenciál k výraznému zlepšení ekonomické situace.

Území Ukrajiny většinou náleželo jiným státům. V dobách sovětské nadvlády byla země vystavena několika hladomorům. Po druhé světové válce došlo k určitému zlepšení. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se ukrajinská ekonomika zhroutila. V prvních letech 21. století ukrajinská ekonomika nastoupila poměrně rychlý a stabilní růst.

Současná světová hospodářská krize pravděpodobně zasáhne ukrajinskou ekonomiku velmi tvrdě. Stále častěji se ozývají úvahy o státním bankrotu.

Největšími obchodními partnery jsou země EU, Rusko (SNS) a Turecko. Obchodní vztahy s Ruskem komplikuje napjatá atmosféra politické nevraživosti.

Nízká mzda a nedostatek pracovních příležitostí vede k početné pracovní migraci do Ruska, ČR, Portugalska, Itálie a dalších zemí.

Zemědělství: pšenice, ječmen, cukrová řepa, brambory, kukuřice, slunečnice, maso a mléčné výrobky, chová se převážně skot a prasata, důležitý je rybolov, v některých oblastech (Krym, Zakarpatí a další) je výrazně rozšířeno vinařství

Průmysl: uhlí, hutnický a strojírenský průmysl, chemický a potravinářský průmysl, hlavním průmyslovým regionem je oblast Donbasu a města Dněpropetrovsk, Záporoží a Mariupol

Makroekonomické ukazatele (2008)

Další informace: daně na Ukrajině, daňový systém

Turismus

Ačkoliv se to nezdá, je Ukrajina hojně navštěvovanou zemí. Ročně zde zavítá přes 16 miliónů turistů. Převážně jde o občany Ruské federace. V současné době však stoupá i zájem u turistů z EU a USA, kteří sem přijíždějí spíše na levnou, dobrodružnou, relativně bezpečnou aktivní dovolenou. Hodně turistů jsou emigranti nebo jejich potomci. Na Ukrajině se velmi rozvíjí také tzv. nostalgické turistika, mnoho Poláků jezdí na Halič a mnoho Čechů na Zakarpatí.

Nejoblíbenější turistickou destinací je Krym, jeho hory a letoviska Jalta a Sevastopol. Oblíbené jsou Karpaty. Navštěvované je samozřejmě hlavní město Kyjev. Turisté vyhledávají také města s historickými památkami Lvov, Oděsu, Černovice, Kamenec Podolský, Oděsa, Poltava, Černihov a další. Navštěvovaná jsou také poutní místa jako Počajevský monastýr.

K oblíbeným turistickým atrakcím patří např. plavba po Dněpru.

Příznivci katastrofické turistiky míří do Černobylu.

Běžné oblasti např. na východní Ukrajině nejsou navštěvována téměř vůbec.

Komunikace

Národní doména: .ua

Telefonní předvolba: +380

V zemi bylo v roce 2006 524 rozhlasových stanic, 647 televizních kanálů. V roce 2007 zde bylo téměř 13 milionu pevných telefonních linek a okolo 55 milionu mobilních telefonů a 10 milionu uživatelů internetu.

Doprava

Široko rozchodná (1524 mm) železniční síť (1524 mm) má 21 852 km tratí ((9648 km elektrifikováno).

Na Ukrajině nejsou klasické dálnice. z Kyjeva do Lvova a Oděsy vedou tzv. expresní silnice. Cesty bývají často ve velmi špatném stavu. Rozvinutá je hromadná doprava. Ve 3 městech jezdí metro v desítkách měst tramvaje nebo trolejbusy. Velmi rozšířené jsou maršrutky.

Na Ukrajině je 437 letišť. V mnoha velkých městech fungují mezinárodní letiště.

Na Ukrajině je registrováno okolo 200 velkých námořních lodí, dalších přibližně 200 lodí se plaví pod vlajkami jiných států. V Oděse, Sevastopolu, Kerči a Mariupolu jsou důležité námořní přístavy. Je provozována také říční lodní doprava (2,176 km) (Dněpr, Dunaj).

Přes Ukrajinu vedou plynovody (33,721 km) a ropovody (4,514 km) a z Ruska do střední a západní Evropy.

Armáda

Vojenská služba je na Ukrajině povinná, ale uvažuje se o plné profesionalizaci armády. Armáda (včetně námořnictva a letectva) má přibližně 300 000 příslušníků. Je členem svazku Partnerství pro mír a účastnila se misí v bývalé Jugoslávii. Nyní má vojáky v Kosovu, na Středním Východě a v Africe. Od konce 90. let navazuje užší vztahy s NATO. V roce 2005 bylo pro účely armády použito 1.4% domácího produktu.

Po rozpadu SSSR se Ukrajina dobrovolně zřekla jaderné výzbroje.

Svátky

Pozor: existuje opravdu velké množství církevních svátků, které se dodržují s různou intenzitou v různých oblastech.

google.com (site) ˜ seznam.cz (site) ˜
všechna práva vyhrazena | správce webu: